Ahoj, Kubo! 😊
Jsi jedním z odchovanců Spartaku, kteří se přes mládež a další angažmá dostali až do druholigového A-týmu. Co pro tebe znamenalo obléct dres Brodu právě na této úrovni?
Pro mě jako odchovance to bylo něco neskutečného. Už když se tady hrál krajský přebor, tajně jsem doufal, že by se v Brodě jednou mohla hrát druhá liga. Poté, co bylo jasné, že se to opravdu stane, a dostal jsem se do druholigového kádru, byl to krásný pocit a víceméně splněné přání.
Nějakou dobu jsi působil v Univerzitní lize za Masarykovu univerzitu. Jak vzpomínáš na spojení studia a hokeje? Bylo náročné skloubit obojí dohromady?
Na ty tři sezóny na MUNI vzpomínám opravdu krásně. Už když jsem nastupoval na univerzitu, věděl jsem, že je tady možnost hrát univerzitní ligu, ale nevěděl jsem, co od toho úplně čekat. Celé mě to velmi příjemně překvapilo – ať už úrovní ULLH, podmínkami pro trénování nebo marketingem a organizací velkých zápasů. Zahrát si před osmi tisíci diváky bitvu o Brno nebo Moravské derby před vyprodanou halou v Porubě byl opravdu zážitek na celý život a něco, na co budu vždy rád vzpomínat. Jsem opravdu rád, že mi tohle spojení studia a hokeje umožnilo zažít.
Co se týká skloubení hokeje a školy, tak se to dalo zvládat. Tím, že škola s klubem spolupracovala, snažili se nám vycházet vstříc, když se nám například křížily výjezdy na zápasy s rozvrhem ve škole. Na celé fungování nemůžu říct špatného slova. Určitě bych spojení studia a univerzitního hokeje doporučil každému, kdo nastupuje na vysokou školu a bojí se, že bude muset s hokejem skončit. Člověka to posune, získá spoustu kontaktů a kamarádů a zároveň může při studiu dál dělat sport, který ho baví.
A jak náročné je teď vše skloubit? Jak velký rozdíl je mezi tím hrát kraj a druhou ligu?
Nebudu lhát, skloubit hraní hokeje, civilní zaměstnání a do toho ještě trénování dětí na zimáku je opravdu časově náročné. Přes sezónu jsou dny, kdy člověk vstane ve 4:30, ráno má s dětmi trénink, potom jde na osm hodin do práce, z práce jede rovnou na další trénink dětí a až potom následuje náš trénink. Domů se dostane kolem 22:00. Ale tím, že člověk dělá věci, které ho baví a naplňují, se to všechno dá zvládnout.
V krajské lize měl člověk času o poznání více. Trénovalo se převážně dvakrát týdně a v sobotu byl zápas. Ve druhé lize trénujeme téměř každý den a k tomu hrajeme ve středu a v sobotu. Myslím, že z toho je dobře vidět, jak velký rozdíl mezi krajem a druhou ligou z tohoto pohledu je.
V kabině jsi měl možnost potkat řadu zkušenějších hráčů. Kdo ti po příchodu do mužského týmu nejvíce pomohl?
Nejvíce mi pomohli určitě zkušenější kluci, kteří už mají něco odehráno v extralize nebo dalších profesionálních soutěžích. Pokud bych měl někoho zmínit, tak je to Martin Novotný. Jako obránce má spoustu zkušeností a vždy dokázal dobře poradit.
Jak hodnotíš uplynulou sezónu z osobního pohledu? Splnila tvoje očekávání?
Sezóna asi moje očekávání splnila. Z osobního pohledu jsem byl zvědavý, jak zvládnu rychlejší tempo hokeje oproti kraji a jak velký to pro mě bude skok. Ze začátku jsem si zvykal a nebylo to úplně podle mých představ, ale myslím si, že jsem se postupem času dobře adaptoval.
Jaké cíle si dáváš do nadcházejícího ročníku? Máš nějakou osobní metu, které bys chtěl dosáhnout?
Co se týká cílů, tak si žádné velké mety nedávám. Chci prostě odehrát dobrou sezónu, podávat co nejstabilnější výkony a co nejvíce pomoci týmu na ledě. Všechno ostatní z osobního hlediska bude jen příjemný bonus.
Byl nějaký zápas nebo moment sezóny, na který budeš vzpomínat nejraději?
Těžko se vybírá jeden moment nebo zápas, ale určitě to bude vůbec první druholigový zápas na domácím stadionu. Pak bych určitě zmínil venkovní zápasy a hlavně vaše výjezdy s námi. Pro mě jako pro Broďáka bylo něco neskutečného vidět, kolik fanoušků s námi jezdí a jakou atmosféru nám dokážete vytvořit i venku. A samozřejmě celá série play-off se Znojmem. Jak vaše výjezdy do Znojma, tak hlavně domácí zápasy, především ten druhý. To bylo něco neskutečného.
Když zrovna nejsi na zimáku, jak nejraději trávíš volný čas?
Volného času mám teď přes léto asi nejvíc, takže se ho snažím trávit hlavně na kole nebo kvalitním odpočinkem. Rád sleduji sport, třeba mistrovství světa ve fotbale nebo Tour de France, případně si pustím něco na Netflixu.
Na závěr vzkaz pro fanoušky Spartaku – co bys jim chtěl před novou sezónou říct?
Všem fanouškům bych chtěl především poděkovat za dosavadní podporu. Věřím, že se budeme i v nové sezóně scházet v hojném počtu na tribunách, ne-li ještě ve větším, než tomu bylo doposud. A věřím, že my hráči vám budeme dělat radost svými výkony na ledě. Společně prožijeme úspěšnou sezónu, na kterou se už teď moc těším.
Děkuji moc za rozhovor. 😊 Přeji pohodovou letní přípravu, minimálně stejně úspěšnou sezónu a hlavně pevné zdraví!
Díky moc za rozhovor, pokračujte v dobré práci!
