Ahoj Romane 😊
Loňská sezona byla pro Spartak hodně povedená. Když se za ní ohlédneš, na co jsi jako trenér nejvíc pyšný?
V první řadě bych chtěl zdůraznit, že loňská sezona je už za námi. Nemám ve zvyku se ohlížet zpět. Fanoušci si ji budou pamatovat, jako první historickou druholigovou sezónu v Uherském Brodě. Samozřejmě jsem pyšný na to, že jsem mohl svou prací v týmu přispět k tomu, že se po letech opět v Brodě probudil zájem o hokej. V posledních letech hokej fungoval setrvačností, kvalita nižší soutěže upadala a divácký zájem měl sestupnou tendenci. Jsem rád, že se Miloš Gureň rozhodl jít do rizika a společně s vedením klubu a Robertem Hamrlou projekt,, druhá liga“ rozjeli. Na druholigové poměry ve velice skromných podmínkách se nám podařilo poskládat mužstvo, které bylo podceňováno, nikdo mu nevěřil a výsledek jste mohli sledovat sami v hledišti.
Po úspěšné sezoně pokračuje stejný trenérský tým. Co podle tebe stojí za tím, že vám to s Robertem Svobodou tak dobře funguje? Má každý z vás na starosti něco konkrétního, nebo všechno řešíte společně?
S Robertem se známe delší dobu. Na závěr jeho hráčské kariéry jsme se potkali v dresu Spartaku a můžu říct, že jsme si lidsky sedli. To bylo pro mě rozhodující. Práce v tandemu s trenérem, který má extraligové zkušenosti z mužského hokeje a reprezentační zkušenosti z mládežnických výběrů je hokejově trenérsky obohacující. Hokejové záležitosti řešíme společně. Je to chemie, která musí fungovat. Musím být někdy i konstruktivní opozicí, dát pohled z jiného úhlu, ale ve finále musí mužstvo cítit, že trenéři jsou na stejné vlně. Samozřejmě jako hlavní trenér má Robert poslední slovo, hlavní odpovědnost, to je zcela přirozené.
Zatím to vypadá že sestava zůstává z velké části stejná. Jak moc velká je to výhoda pro trenéra, když zůstane pohromadě většina kabiny?
Jestliže sledujete naše soupeře, Poruba, Znojmo, Prostějov, Kroměříž a ostatní, začali velice silně posilovat. Pořizují velice zajímavá jména, jejich soupisky jsou na papíře velmi kvalitní. My v našich skromnějších podmínkách jim nemůžeme v pořizování drahých a zkušených hráčů konkurovat, není to naše cesta. Věříme základu mužstva, který jsme měli v loňské sezoně. Mladší hráči získali loni spoustu zkušeností, naučili se pracovat v profesionálnějším režimu. Věříme, že se opět posunou výkonnostně nahoru. Prověřené základní kameny sestavy nám z větší části zůstaly, což je pro nás velmi důležité. Samozřejmě jako každé mužstvo ještě pracujeme na vhodné úpravě kádru, ale to se Brodský fanoušek určitě včas dozví.
Kdo byl podle tebe největším příjemným překvapením? Nemusí jít jen o body, ale třeba o celkový posun nebo přístup.
Nemám ve zvyku vypichovat jména, nebudu to dělat ani teď. Loni jsme měli v kádru minimálně osm hráčů, kteří sezonu před tím hráli nižší soutěže. Svojí pracovitostí, změnou přístupu k tréninku, změnou hokejového myšlení, vůlí porvat se o místo v mužstvu byly pro mě velkým překvapením. Dalším překvapením pro mě byli zkušení hráči ze Zlína, nebudu jmenovat, určitě budete vědět o které borce jde. To byla trefa do černého, jsem rád, že většina zůstává v naší organizaci dál.
Střídačku Spartaku moc dobře znáš z působení v krajské lize. Co se pro tebe změnilo ve chvíli, kdy ses postavil na lavičku druholigového A-týmu? Užíváš si to, nebo je s tím spojená hlavně větší zodpovědnost?
V mužstvech krajského přeboru jsem působil vždy jako hlavní trenér. Upřímně, neměl jsem problém s mým egem, působit v pozici asistenta. Pomohl tomu Robert Svoboda, přechod do pozice asistenta u druholigového mužstva a práce s Robertem beru jako krok nahoru po trenérských schodech. Jde o úplně o jinou úroveň práce. Volno máme jen den po zápase, kdy kluci regenerují a dohánějí pracovní povinnosti, které musí druhé lize přizpůsobit. Složení tréninkových jednotek během sezony jak na ledě i suchu, přípravy na videu, rozbory zápasů, vyžadují větší časovou náročnost. Odpovědnost je samozřejmě větší. Brodský hokej se v uplynulé sezoně zviditelnil, jsme více sledováni. Vážíme sponzorů velkých i drobných živnostníků, ale i diváků, kteří zaplatí za permici nebo lístek a jdou se na hokej podívat.
Loňská sezona byla výjimečná už tím, že se tým skládal na poslední chvíli. Dá se říct, že letos jste poprvé měli možnost připravit mužstvo přesně podle svých představ? Jak zatím letní přípravu hodnotíš?
Loňská sezona, to byl fofr. Těsně před sezonou jsem byl na výměnu kompletního kolenního kloubu mé nohy. Do toho výzva v podobě druhé ligy. Mužstvo jsme ušili za pět dvanáct a pak přišlo doladění v podobě Bédi Köhlera a Toma Ondračky. Vše si sedlo úplně luxusně. Vyšel nám začátek soutěže, přišlo sebevědomí a už se to nabalovalo. Letos letní přípravu kluci poctivě odmakali. Trénovali jsme společně s naší juniorkou. Mladí kluci mají motivaci pracovat na sobě a dělat vše proto, aby nás trenéry zaujali. To hlavní k začínající sezoně samozřejmě přijde v půlce srpna, kdy půjdeme na led. Přípravné zápasy nám napoví, jak bude vypadat výsledný kádr.
Je nějaký zápas loňské sezóny, který ti jako trenérovi utkvěl v paměti nejvíc? Čím byl pro tebe výjimečný.
Za mě zápas v Hodoníně. Hodonín se k nám již před zápasem nechoval pohostinně. Nevěřil bych, že na druholigové úrovni se můžou některé věci v přípravě na zápas na zimním stadioně stát. Hodonín jsem měl vždy zafixovaný, jako baštu hokeje, byl jsem zklamán. I když se zápas nevyvíjel příznivě. Kluci v závěru dokázali zapas otočit a Hodonín přejeli jak zmrzlý rybník. Euforie a radost byla neskutečná.
Během sezony je hokeje opravdu hodně. Jak nejraději vypínáš hlavu, když zrovna nejsi na stadionu?
Ve svém civilním zaměstnání mám na starosti značkové autoservisy. Je to z větší části práce s lidmi. Zimní stadion je pro mě místo, kde vypínám hlavu z pracovních povinností a řeším jen hokej. Je pro mě velice důležité, abychom hokejem dělali Brodským fanouškům a sobě radost. S radostí pozoruji trenérské začátky mého syna Jakuba u brodské mládeže. Samozřejmě se musím udržovat v dobré fyzické kondici. Rád jezdím na kole, vesluji na veslařském trenažéru, chodím na procházky. V garáži mám zaparkovanou motorku. Minimálně jednou za rok vyrážím na delší cestu. Důležitou osobou mého života je má žena, která mě celý život v hokejovém živote podporuje v dobrém i ve zlém, jsem ji za to moc vděčný.
Na závěr vzkaz pro fanoušky Spartaku – co bys jim chtěl před novou sezónou říct?
Chtěl bych jim vzkázat, že si neskutečně vážím podpory Brodských fanoušků. Cítit a vidět vás v hledišti venkovních stadionů je pro nás a naše hráče velká podpora. Atmosféra při zápasech v Brodě je úžasná.
Zároveň sleduji i vaše chování k soupeřovým fanouškům, jsem na vás pyšný.
Nemáme luxusní stadion, nemáme plnou kasu, ale máme naše věrné fanoušky, v dobrém i ve zlém – děkujeme.
Děkuji moc za rozhovor. 😊 Přeji pohodovou letní přípravu, ať se podaří navázat na úspěšnou loňskou sezónu, a hlavně hodně zdraví, sil a sportovního štěstí.
